DPMČR – Demografický portál municipality

Díl 6: Přelom tisíciletí (1998 – 2012)

Jak se žilo v období „blbé nálady“ a jak se v této nedávné historické etapě našeho státu vyvíjela demografická křivka?

V tomto díle si přiblížíme rok 1999, kdy se v českých a moravských zemích narodilo nejméně živých dětí v celé statistické historii podle sledování údajů ČSÚ. A po obdobích extrémního demografického poklesu možná přijdou i "Husákova vnoučata." Pojďme zjistit, zda tomu tak skutečně je.

KTERÉ ROČNÍKY JSOU „VZÁCNÉ“?

Na přelomu tisíciletí, konkrétně v letech 1995 až 2004, vykazovaly naše země deset po sobě jdoucích ročníků s historicky nejnižší demografickou dynamikou, kdy se ročně narodilo méně než 100 000 živých dětí.

V současnosti jsou v naší společnosti nejméně zastoupenou kategorií lidé generace 77 +, generace mladých 20 až 29 let a narození v roce 2023, kterých je jen 91 149. viz Graf č. 1

Prvenství mezi nejvzácnějšími „ročníky“ drží lidé, kterým je dnes 24 -25 let. Nejnižší počet narozených byl ve statistikách zaznamenán v roce 1999. Tehdy se narodilo pouhých 89 471 dětí.

Přesto podle evidence ČSÚ žije na území České republiky aktuálně 100 658 obyvatel narozených v roce 1999, což je o 11 tisíc více. Konkrétně jde o 50,5 % chlapců a 49,5 % dívek. Je to velmi malý rozdíl vzhledem k tomu, že přirozeně mezi živě narozenými převládají chlapci v poměru 104 až 106 chlapců na 100 dívek. Podobně je tomu i u ročníků narozených 2001 a 2002. U ročníku 2003 dokonce dívky zcela netypicky početně převyšují chlapce o 0,4%. Tato nerovnováha je pravděpodobně způsobena migrační vlnou z Ukrajiny, která přišla do České republiky v roce 2022. Vrstevníci „nadpočetných“ dívek jsou v branném věku a zůstali na Ukrajině. V roce 2022 Česká republika zaznamenala rekordní celkový přírůstek obyvatel o 28,9 na 1000 obyvatel, zatímco v roce 1999 to bylo -1,1 na 1000 obyvatel.

Graf č. 1 Vzácní lidé. Zdroj dat ČSÚ

Poměr počtu mužů a žen v ročníku se postupně vyrovnává. V naší středoevropské společnosti je to v současnosti okolo 60. roku života. U starších generací následně převládají ženy a i jejich naděje na dožití zůstává vyšší.

V současné době je podíl počtu obyvatel od 0 -14 let v naší společnosti 16 %. Podíl obyvatel 65 let + je nad 20 %. Naposledy byly tyto poměry vyrovnané v roce 2006. Obě skupiny měly shodně 14,4 %. Od té doby narůstá počet seniorů ve společnosti. Počet starobních důchodců podle evidence České správy sociálního zabezpečení vzrostl ze 1,8 milionu v roce 1998 na téměř 2,3 miliony v roce 2011.

Pokud bychom srovnávali pouze počet starobních důchodů ve vztahu k poplatníkům pojistného, pak v prosinci 2006 na jednoho starobního důchodce přispívalo 2,49 poplatníka, v roce 2011 je to již pouze 2,17 poplatníka.

„BLBÁ NÁLADA“ a její dopady na společnost

9. prosince v roce 1997 v Rudolfinu zaznělo v projevu tehdejšího prezidenta Václava Havla sousloví, které vystihovalo tehdejší společenské rozpoložení – BLBÁ NÁLADA. Premiér Václav Klaus se o tomto období vyjadřoval spíš jako o „únavě z transformace.“ Každopádně toho měla česká společnost za necelých 10 let od revoluce dost zažito. V euforickém polistopadovém období si málokdo uměl představit, že kromě svobody, návratu podnikání a možnosti cestování se objeví i ne úplně příjemné události. Rozpad Československa v roce 1993, deregulace cen zboží, zavírání státních podniků, privatizace, nezaměstnanost, zamrznutí výstavby bytů, válka v Jugoslávii 1991-2001, rozpadající se sovětský blok, ztráta jistot a hledání nových hodnot, povodně na Moravě v roce 1997. „Divoké devadesátky“ prostě nepřály pomyšlení na rodinu. Pro lidi bez dostatečného zázemí to znamená odsunutí zakládání rodiny na později, až se podaří si něco vydělat. Naštěstí jsou tu formy moderní antikoncepce a počty potratů strmě klesají. Ještě v roce 1989 každé druhé těhotenství skončilo potratem a index potratovosti byl na rekordních 98,2 %. Na přelomu tisíciletí přestává být potrat řešením nastalé situace a index klesá na 52, 1 %. Zároveň se uvolňuje pohled na matky samoživitelky a dětí mimo manželství se rodí přes 20 %. V tuto dobu se začíná zvedat věk u prvorodiček. V roce 1997 je to 24 let.

Výhra našeho hokejového týmu na zimních olympijských hrách v Naganu roku 1998 působila na národní sebevědomí jako živá voda. Sice se v roce 1998 konaly první předčasné volby a pro mnohé byla tzv. opoziční smlouva mezi tehdejšími politickými rivaly Václavem Klausem a Milošem Zemanem značným rozčarováním z politiky, ale již v roce 1999 přišly nové události. V březnu roku 1999 byla Česká republika přijata s Polskem a Maďarskem do struktur NATO. Sešli se u toho tři hlavní muži, kteří mocensky a ekonomicky formují naši republiku od devadesátých let téměř do současnosti. Václav Havel jako prezident, Václav Klaus jako předseda poslanecké sněmovny a budoucí prezident a Miloš Zeman jako tehdejší premiér a rovněž budoucí prezident republiky.

V roce 1999 byla průměrná mzda 12 979 Kč. Průměrný důchod byl 5 914 Kč a výše rodičovského příspěvku byla 2 343 Kč. Poměr rodičovského příspěvku ke mzdě byl tedy 18 %, průměrný důchod představoval zhruba 45 % průměrné mzdy. Úhrnná plodnost klesla na 1,13. Přičemž za kritickou hranici pro sebezáchovu populace se považuje už číslo 1,3. Největší skupinu rodiček tvořily ženy se středoškolským vzděláním bez maturity ve věku 20 až 25 let, což byly v tehdejší společnosti právě nejsilnější ročníky žen ve fertilním věku. Přesto se právě rok 1999 zapsal do historie s nejnižším počtem živě narozených dětí za celé století. Jedinou výhodou této situace pro rodiče byl dostatek školských a lékařských kapacit. V té době dosahujeme i špičkových výsledků v nízké kojenecké úmrtnosti.

Na obyvatelstvo naší země přitom čekaly ještě jedny obří povodně v roce 2002 a v roce 2004 vstup do Evropské unie v čele s novým prezidentem Václavem Klausem. Situace se ekonomicky stabilizovala a pro řadu obyvatel se stalo statusovým symbolem odjíždět za vydělané peníze pravidelně na dovolenou k moři. Porodnost přesahující 100 000 dětí za rok začala stoupat až od roku 2005. Rodičovský příspěvek je v té době přes 3 600 Kč. Vzhledem k tomu, že se navýšila i průměrná mzda (okolo 20 tisíc) je poměr rodičovského příspěvku k průměrnému platu 19 %. Věk prvorodiček se posunul na 26,6 let. V tomto věku se právě nachází ženy (*1979), které se narodily na samém konci období „Husákových dětí.“ Zdá se, že demografický potenciál „Husákových dcer“ se promarnil.

KAM SE ZTRATILA „HUSÁKOVA VNOUČATA“?

1. ledna 2007 přichází v období Topolánkovy vlády novely, které obsahují velké změny v systému státní sociální podpory. U porodného byl nahrazen odkaz na životní minimum absolutní výší 13 000 Kč na každé narozené dítě. Rodičovský příspěvek se dočkal radikální úpravy. Novela přinesla tzv. vícerychlostní řešení. Možnosti byly tři a lišily se dobou, po níž trval nárok na dávku, a vyplácenou částkou (příspěvek do 2 dvou let věku dítěte byl 11 400 Kč do 3 let 7 600 Kč a pro matky, které si péči prodloužily do 4 let věku dítěte, byl příspěvek ve snížené míře 3 800 Kč).

Demografická křivka začíná stoupat a následují čtyři po sobě jdoucí roky, se narodilo více jak 114 000 dětí ročně. Početně nejvydatnější je rok 2008, kdy se narodilo téměř 120 000 dětí. Viz Graf č. 2. Rodičovský příspěvek v té době dosahuje 34 % v poměru k průměrné výplatě.

Ještě v roce 2010 se narodí přes 117 tisíc dětí. Nejstarším zástupkyním „Husákových dcer“, které se narodily v roce 1971, je již 39 let a nejmladším 31 let. Přestože se jednalo o populačně význačnější roky, byl to jen stín silných sedmdesátkových ročníků (1971 – 1979), kdy se rodilo téměř dvojnásobně více dětí než v letech 1995 -2004.

Graf č. 2 Husákova vnoučata Zdroj dat ČSÚ

Avšak v roce 2011 se porodné od 1. ledna stalo testovanou dávkou. Okruh osob byl omezen příjmem do výše 2,4 násobku životního minima. Rodiči je tak dán k dispozici pomyslný balík 220 000 Kč, z něhož může čerpat peněžní prostředky nejdéle do věku 4 let dítěte. V tomto a následujícím roce se narodí téměř o 10 tisíc dětí méně.

Shrneme-li data, Husákova vnoučata nakonec přišla, ale později a v menším počtu. Podíváme-li se na Graf č. 3 uvidíme, že průměrný věk matky dítěte se po sto letech vrací na původní hodnoty. Háček je však v tom, že tenkrát byly v průměru 3 děti na jednu ženu a také se radikálně zvyšuje věk matek při porodu prvního dítěte. Tento fakt snižuje i z biologického hlediska šanci na větší rodinu. V případě početnějších rodin byla zdaleka nejštědřejší pronatalitně orientovaná úprava z roku 1973, kdy příspěvek na dvě děti dosahoval 19,8 % a u čtyř dětí dokonce 59 % průměrné mzdy Přesto se v sedmdesátých letech prohluboval dvoudětný model rodiny a v devadesátých letech se častěji objevují rodiny s jedináčky.

Graf č. 3 úhrnná plodnost a průměrný věk matek 1920 -2023 Zdroj dat ČSÚ

HUSÁKOVA VNOUČATA VE ŠKOLE

Celých dlouhých 35 let od roku 1959 -1994 se pohyboval průměrný věk matek při porodu prvního dítěte na hranici 22 let. Jedinou proměnnou byl počet žen ve fertilním věku. Zdálo by se, že je to jednoduchá matematická rovnice, ale v sedmdesátých letech socialistický režim vysoká porodnost zaskočila. I přes masivní panelákovou výstavbu se nestačila vybudovat dostatečná kapacita ve školských a lékařských zařízeních. Děti se potýkaly se silnou generační konkurencí, přeplněné 35 – 40 členné třídy, fronty v ordinacích a boj o místo ve všech typech školského zařízení byl několik let na denním pořádku. V sedmdesátých letech bylo dětí moc. A v devadesátých zase málo. Kdo by čekal, že se to znovu přihodí ve flexibilně tržním prostředí? A přece… Porevoluční systém čekal na „Husákova vnoučata“ a „rezervoval“ jim místa. Problém byl v tom, že je očekával již v roce 1994. Jak jsme si již výše popsali, revoluce zcela změnila trend doby.

V roce 1997 přichází změny ve financování školské soustavy. Dochází k odstátnění školy – privatizaci nebo převedení zřizovatelských práv na obce. Postupně od 1997 klesá počet středních škol, které od roku 1991/92 zaznamenávaly prudký nárůst, především u středních odborných škol. Do snižování počtu mateřských, základních a středních škol zasáhl proces optimalizace. U středních škol došlo k poklesu o 8 %. Ve druhé polovině 90. let bylo nutné přistoupit k redukci počtu škol, neboť vysoké náklady na jejich provoz znemožňovaly využití těchto prostředků na vzdělávání.

V čase, kdy si „Husákovy dcery“ konečně pořizují rodinu a počty dětí překračují hranici 100 000 za rok, opět dochází k boji o místa ve všech typech školského zařízení. Systém není schopen pružně reagovat na demografické trendy a v podstatě se je snaží problém „vysedět“ a vyčkat na období slabších ročníků, aby se vše vyřešilo samo.

V příštím díle se začneme dostávat do současnosti a podíváme se i na dopady demografie do nejbližší budoucnosti.

Zdroje:

ČESKOSLOVENSKÉ dějiny v datech…, s. 4 72; Srov. též KUČERA, Jaroslav:

https://is.muni.cz/th/zrn0b/diplomka.pdf

ČESKÁ REPUBLIKA V HISTORICKO-DEMOGRAFICKÉ PERSPEKTIVĚ:

INTERPRETACE K SOUČASNÉMU VÝVOJI Diplomová práce Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa Bc. Michaela Culková 2011

https://cs.wikipedia.org/wiki/Interrupce

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rodi%C4%8Dovsk%C3%A1_dovolen%C3%A1

https://cs.wikipedia.org/wiki/Tot%C3%A1ln%C3%AD_nasazen%C3%AD

https://is.muni.cz/el/1456/jaro2015/BPR_DEMO/um/54832088/

https://www.czso.cz/csu/stoletistatistiky/snatky-a-rozvody

http://www.infostat.sk/vdc/pdf/slov1918.pdf

https://www.czso.cz/csu/stoletistatistiky/category/cr-v-cislech?page=2

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rodi%C4%8Dovsk%C3%A1_dovolen%C3%A1

https://is.muni.cz/th/z3ey5/Hrazdirova_DP_bez_prilohy.pdf

https://www.czso.cz/csu/vykazy/vykazy-sber-dat

https://www.ceskovdatech.cz/clanek/38-ne-vsechno-se-paruje-aneb-o-rozvodech-v-cesku/

https://www.natur.cuni.cz/geografie/demografie-a-geodemografie/ceska-demograficka-spolecnost/ke-stazeni/acta-demographica-xii