DPMČR – Demografický portál municipality

Díl 7: Období společenských krizí (2013 – 2024)

Náš historicko-demografický seriál nás provedl od vzniku republiky v roce 1918 až do současnosti. Ukázal, jak světové i lokální události a dobové trendy formovaly demografickou realitu dnešní společnosti.

Ohlédněme se do nedávné minulosti, kdy naše země i celá Evropa čelila třetí velké krizi za posledních 15 let. Různé typy krizí se často opakují, ale v rychle se měnícím světě se období klidu mezi nimi zkracují, což ovlivňuje kvalitu života lidí a ochotu přijímat další změny.

VE VLEKU SPOLEČENSKÝCH KRIZÍ A KLIMATICKÝCH ZMĚN

V minulém díle jsme ukázali, že i když ve světě probíhala finanční a dluhová krize v letech 2008–2012, v České republice přesto vrcholila největší porodní vlna od revoluce. Ve fertilním období se ještě stále nacházely „Husákovy dcery“ a průměrný věk matky se nezadržitelně blížil k 30 letům. V čase pronatalitních opatření, jako vyšší rodičovský příspěvek a porodné, spolu s nově nastartovanou výstavbou bytů (i když za jiných podmínek než dříve), se dařilo vyšší porodnosti. Od roku 2007 do roku 2010 se ročně narodilo 114 000 až 119 000 dětí. S výjimkou čtyřletého období, kdy porodnost poklesla na 106 000 až 109 000 dětí ročně, se mezi lety 2015 a 2021 porodnost stabilně držela nad 110 000 dětmi ročně.

Sotva dozvuky finanční krize pominuly, vynořila se v roce 2015 imigrační vlna z Afriky, Blízkého východu a Asie. Příliv nového obyvatelstva zasáhl především západní Evropu, která zastávala jiný přístup k situaci než země bývalého komunistického bloku. Tato migrační vlna zatím nijak významněji nezasáhla do demografického vývoje našeho státu.

Vše se zdálo být na dobré cestě a ekonomice se dařilo, dokud nezasáhla celosvětová pandemie Covidu–19, která se u nás začala projevovat hned v prvním čtvrtletí roku 2020. Státní opatření vlád na celém světě se od sebe různě lišila, ale lze celkově shrnout, že se na čas zastavila celá ekonomicky důležitá odvětví, nastartovaly se změny v širokých vrstvách společnosti a epidemie nemoci skutečně zasáhla do demografie řady států.

V souladu s výrazným navýšením počtu zemřelých v České republice se v letech 2020 i 2021 významně meziročně snížila naděje dožití při narození, a to v součtu za oba roky u mužů o 2,2 roku na 74,1 let v roce 2021 a u žen o 1,6 roku na 80,5 let. Nepříznivá epidemická situace se projevila více u mužů. Počet úmrtí u nich vzrostl o 10 %, zatímco u žen jen o 6 %. Vedlo to k dalšímu prohloubení již tak velkého rozdílu očekávané průměrné délky života žen a mužů. Od konce 80. let 20. století měla přitom v České republice naděje dožití jednoznačně rostoucí trend. V průběhu nového století, mezi lety 2001 a 2019, se prodloužila u mužů o 4,3 let a u žen o 3,6 let.

Obrázek č.1 Naděje dožití při narození v ČR Zdroj dat ČSÚ

Počet zemřelých byl v roce 2021 rekordně vysoký (139,9 tisíce), nejvyšší od konce druhé světové války. Ve srovnání s průměrem let 2015–2019 to bylo až o čtvrtinu více zemřelých.

Statisticky má největší vliv na vyšší šanci dožití obyvatelstva dva faktory - vzdělání a dosažitelná zdravotní péče. Možná právě díky tomu mají nejvyšší naději na dožití shodně ženy i muži v hlavním městě Praze. Dále je to Jihomoravský kraj u žen a Královehradecký kraj u mužů. Viz obrázek č. 1. Naopak nejnižší šance na dožití obyvatel jsou tradičně v Ústeckém, Moravskoslezském a Karlovarském kraji.

V únoru roku 2022 nebyla u nás ještě ani zažehnána epidemie Covidu-19 a přichází nová krizová situace – napadení Ukrajiny Ruskem. Eskalace konfliktu vyhnala z domovů miliony ukrajinských občanů. Českem prošlo odhadem 400 tisíc Ukrajinců a odhaduje se, že na našem území přebývá v současné době zhruba 320 tisíc Ukrajinců. Podle dat Ministerstva vnitra je nejvíce registrovaných uprchlíků v Praze (téměř 100 tisíc) a nejméně ve Zlínském kraji (necelých 10 tisíc.

Imigranti mají obecně nižší mediánový věk než domácí populace, což často vede k "omlazení" cílových regionů. Navíc se jedná převážně o muže v produktivním věku. U ukrajinské migrace však bylo složení co do genderu odlišné. Podle údajů k 1. 4. 2022 do České republiky prchaly především ženy (66,7 %) a děti do 18 let (41,5 %). Seniorů přišlo jen minimální množství (3,4 %). Viz Obrázek č. 2

Obrázek č. 2 Porovnání složení obyvatel přicházejících z Ukrajiny a složení obyvatel ČR Zdroj Ministerstvo vnitra

Ukrajinské obyvatelstvo se po prvotním šoku poměrně dobře integruje do naší společnosti a v případě, že někteří zůstanou nadále v České republice, bude to vzhledem ke složení uprchlíků znamenat navýšení obyvatel v mladším produktivním věku.

Mezi změnami a krizemi, které dnes zažíváme, nelze opomenout ani klimatické změny, které budou stále více ovlivňovat rozmístění lidských sídel na venkově a setrvání obyvatel v nich. V posledních 20 letech se počasí stává stále extrémnějším, což vidíme na střídání dlouhých období sucha a silných záplavových dešťů. Českou republiku od roku 2000 zasáhlo již sedm povodní, které postihly různé části země. Největší povodně proběhly v roce 2022 v Čechách a v září 2024. Posledními povodněmi byly zasaženy téměř všechny kraje republiky, k nejhůře postiženým patří opět Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Současně od roku 2015 čelíme řadě let s neustále rostoucími průměrnými ročními teplotami a obdobími dlouhého sucha.

JAK SI HLÍDAT LIDSKÝ POTENCIÁL MLÁDÍ?

Náročná doba s cyklicky se opakujícími krizemi a potřebou zajištění stabilního příjmu financujícího hypotéku pro rodinné bydlení naučila obyvatelstvo se stěhovat do míst, která jim to snadněji umožní. Kartogramy ukazují, že dlouhodobě nejvíce osob se stěhuje do Středočeského kraje, zejména do těsného okolí Prahy. Samotná Praha má však stabilně záporné saldo (s výjimkou přílivu uprchlíků z Ukrajiny v roce 2022). Obdobně na tom jsou i další velká města, především Brno a Plzeň, do jejichž blízkosti směřují silné migrační proudy, ale města sama se ocitají v migračním záporu a vytváří tak kolem sebe jakési suburbanizační prstence. Při migračních proudech téměř všech věkových skupin z velkých center funguje protisměrný příliv mladých lidí ve věku 20-34 let, především studentů, mladých rodin, osob stěhujících se za kariérou a dalších, pro které je velkoměsto atraktivní.

Lidský potenciál mládí není v republice rozložen rovnoměrně. Děti jsou tam, kde jejich rodiče našli příhodné podmínky pro založení rodiny. Tento přístup se bude do budoucna ještě zvýrazňovat. Předvídání demografického vývoje, zpracovávání socio-demografických studií a pravidelná participační komunikace s občany patří k moderním nástrojům řízení prosperujících obcí, které tímto způsobem udržují stabilní a pozitivní vývoj. Níže je pohled (viz Obrázek č. 3 z aplikace DEMOGRAFICKÝ PORTÁL pro municipality ČR) do budoucího vývoje dětí ve věku 10 -19 let namátkou ve 4 různých krajích ČR.

Graf z Karlovarského a Olomouckého kraje ukazuje, že stabilizace lidského potenciálu mládí je nejdůležitějším posláním regionů již v současné době. Aby nedošlo k demotivaci rodičovství v suburbanizačních prstencích, kde se momentálně odehrává největší demografický vývoj tohoto státu a kde se rodiče již roky střetávají s nedostatkem míst ve školních a předškolních zařízeních.

Obrázek č. 3 Vývoj budoucnosti dětí 10 – 19 let v krajích 2024 - 2035. Zdroj DEMOGRAFICKÝ portál ČR

JAK TO BUDE DÁL?

V prvním čtvrtletí roku 2024 se v Česku narodilo přibližně 20 300 dětí, což je o 11 % méně ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. Tento pokles porodnosti se týkal především žen ve věkové skupině 25–29 let. Vzhledem k tomuto trendu můžeme očekávat, že za celý rok 2024 bude celkový počet narozených dětí nižší než v předchozích letech. Na Obrázku č. 4, který zobrazuje počet žen v reprodukčním věku 15 - 49 let (červené body) je jasně patrné promrhání reprodukčního potenciálu tzv.“ Husákových dcer“ v letech 1991 – 2011. Proč k tomu došlo, jsme popsali již v předchozích dílech tohoto historicko-demografického seriálu. Když se na grafu Obrázku č. 4 podíváme na roky 2020 -2021, zjistíme, že dochází k největšímu poklesu počtu žen v reprodukčním věku za období od roku 1951. Počet žen v reprodukčním věku uváděný v datech ČSÚ poklesl v tomto období o 83 471, tj. přibližně o 3,5 %. Jednak to bylo způsobeno stárnutím silných ročníků ze sedmdesátých let a jejich odchodem za věkovou „hranici fertility“ 49 let, ale je to o úbytku žen i v dalších věkových kohortách. Zejména v rozmezí věkových skupin 30 až 39 let dochází k úbytku o 4 až 5 procent.

Obrázek č. 4 Vývoj počtu žen v reprodukčním věku (15 – 49 let) a počtu narozených dětí Zdroj: data ČSÚ. Převzato z blogu Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.

Do reprodukčního období se dostávají ženy z velmi slabých ročníků z období 1995 až 2004. V tomto období se jednalo konkrétně o deset po sobě jdoucích ročníků, kdy se narodilo méně než 100 000 živých dětí ročně. Byly to ročníky s historicky nejnižší demografickou dynamikou v historii našeho státu.

V roce 2023 se živě narodilo v České republice 91,1 tisíce dětí, o 10,2 tisíce méně než v roce 2022. Úbytek narozených byl spojen i se snížením úhrnné plodnosti na 1,45 dítěte na jednu ženu. Průměrný věk matek při narození 1. dítěte během posledních deseti let vzrostl o 0,8 roku na 28,9 let. Jedinou z mála nadějí, která by mohla mít vliv na vyšší porodnost je opatření, které vešlo v platnost od 1. ledna 2024. Dochází k navýšení celkové částky rodičovského příspěvku z 300 000 na 350 000 Kč pro rodiny s jedním dítětem. Zároveň dochází k snížení doby, po kterou může být příspěvek čerpán ze 4 na 3 roky.

Populační vývoj a demografické stárnutí ovlivňují tři základní faktory:

1. Prvním je porodnost, především nerealizovaná plodnost. Nízká porodnost je důsledkem změn v rodinném chování a odsunováním rodičovství do doby materiálnější zajištěnosti, která však může hraničit s kvalitou reprodukčního věku žen. Počet narozených dětí závisí nejen na úrovni plodnosti, ale i na počtu žen v reprodukčním věku, což ovlivňuje stárnutí odspodu věkové pyramidy.

2. Druhým faktorem je zvyšující se naděje dožití. Nízká kojenecká úmrtnost a zlepšující se zdravotnická péče, zlepšuje úmrtnostní poměry, což přispívá ke stárnutí shora věkové pyramidy.

3. Třetím faktorem je migrace, která je však nejméně stabilní.

V roce 2000 připadalo na jednoho člověka ve věku 65 let a více pět osob v produktivním věku (15–64 let). Pokud by se nezvyšoval důchodový věk, v roce 2045 by na jednoho důchodce připadaly pouze dvě osoby v produktivním věku a v roce 2060 už jen 1,7. Jinými slovy, zatímco dnes připadá na 100 osob v produktivním věku zhruba 40 důchodců, do roku 2060 by to bylo téměř 60 důchodců.

Nástroje, které dnes umožňují samosprávám lépe porozumět demografickému vývoji v jejich oblasti a modelovat budoucí změny, již existují. Díky nim mohou včas reagovat a připravit se na důležité trendy, které budou ovlivňovat jejich ekonomickou, zdravotní, sociální a školskou agendu. Je proto zásadní vytvářet podmínky pro mladé rodiny nejen v přetížených oblastech, ale i v dalších regionech. Ve všech částech naší republiky bychom si měli vážit potenciálu mládí, který ruku v ruce bude udržovat i ekonomickou úroveň stárnutí naší populace.

Zdroje:

https://www.czechdemography.cz/vydavame/reakce-cds/reakce-cds-29-kvetna-2024/

https://migracnikonsorcium.cz/cs/data-statistiky-a-analyzy/uprchlici-z-ukrajiny-v-datech/#uprchlici-cr-demograficke-slozeni

https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Globalni-recese-mekke-pristani-nebo-tvrdy-naraz/

https://csu.gov.cz/rychle-informace/pohyb-obyvatelstva-1-ctvrtleti-2024

https://www.ferovamigracnipolitika.cz/wp-content/uploads/2022/05/Ukrajinci_factsheet-2_final.pdf

https://csu.gov.cz/aktualni-populacni-vyvoj-v-kostce

https://zpravy.kurzy.cz/674161-pocet-zemrelych-byl-v-roce-2021-rekordne-vysoky-139-9-tisice-nejvyssi-od-konce-druhe-svetove/

ČESKOSLOVENSKÉ dějiny v datech…, s. 4 72; Srov. též KUČERA, Jaroslav:

https://is.muni.cz/th/zrn0b/diplomka.pdf

ČESKÁ REPUBLIKA V HISTORICKO-DEMOGRAFICKÉ PERSPEKTIVĚ:

INTERPRETACE K SOUČASNÉMU VÝVOJI Diplomová práce Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa Bc. Michaela Culková 2011

https://cs.wikipedia.org/wiki/Interrupce

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rodi%C4%8Dovsk%C3%A1_dovolen%C3%A1

https://cs.wikipedia.org/wiki/Tot%C3%A1ln%C3%AD_nasazen%C3%AD

https://is.muni.cz/el/1456/jaro2015/BPR_DEMO/um/54832088/

https://www.czso.cz/csu/stoletistatistiky/snatky-a-rozvody

http://www.infostat.sk/vdc/pdf/slov1918.pdf

https://www.czso.cz/csu/stoletistatistiky/category/cr-v-cislech?page=2

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rodi%C4%8Dovsk%C3%A1_dovolen%C3%A1

https://is.muni.cz/th/z3ey5/Hrazdirova_DP_bez_prilohy.pdf

https://www.czso.cz/csu/vykazy/vykazy-sber-dat

https://www.ceskovdatech.cz/clanek/38-ne-vsechno-se-paruje-aneb-o-rozvodech-v-cesku/

https://www.natur.cuni.cz/geografie/demografie-a-geodemografie/ceska-demograficka-spolecnost/ke-stazeni/acta-demographica-xii